turistika

Trasa č. 3 : Horská

Šternberk nám., Domašov u Šternberka , Jívová, Hraničné Petrovice, Domašov nad Bystřicí Jívová,Véska, Dolany, Bělkovice-Lašťany, Bohuňovice, Štarnov, Moravská Huzová, Lužice, Šternberk náměstí.


Plán trasy a výškový profil Délka a charakter trasy
: 57 km

horský terén s velkým převýšením a prudkými sjezdy,

vhodná pro zdatné cykloturisty.

Charakter vozovky:

asfalt, nezpevněné a zpevněné lesní cesty

Popis trasy:

Z náměstí pojedeme Radniční ulicí kolem radnice směrem k parku a ke startu závodu ECCE HOMO. U parku odbočíme doprava, projedeme ulicí Sadovou, u školy odbočíme doleva na křižovatku. Pokračujeme vlevo, naproti koupaliště odbočíme na červenou turistickou trasu a po ní dojedeme nezpevněnou lesní cestou k silnici. Odbočíme vpravo a dojedeme do Domašova u Šternberka. Za obchodem odbočíme vlevo do směru na Jívovou. Po ostrém sjezdu sjedeme do údolí Trusovického potoka, na křižovatce jedeme rovně. V Jívové najedeme na cyklotrasu 6009 směrem do Hraničních Petrovic. V Hraničních Petrovicích odbočíme vpravo na trasu 6108 vedoucí do údolí řeky Bystřice. Na křižovatce u Petrovického Mlýna odbočíme vpravo do Domašova nad Bystřicí. Pokračujeme po trase 6108 směrem na Jívovou. Za silnice odbočíme na zpevněnou lesní cestu. Na křižovatce mezi Jívovou a Magdalenským Mlýnem odbočíme vpravo na silnici vedoucí k Jívové. Z Jívové po silnici č. 443 sjedeme prudkým sjezdem do obce Véska a dále do Dolan. V Dolanech po cyklotrase 6102 pojedeme do Bělkovic - Lašťan.
Zde můžeme pokračovat dvěmi variantami.

Varianta A - z Bělkovic do Bohuňovic cyklotrasou 6029, dál můžeme pokračovat do Štarnova a Moravské Huzové cyklotrasou 6104. Z Moravské Huzové pokračujeme do Šternberka cyklotrasou 6104.

Varianta B - z Bělkovic - Lašťan cyklotrasou 6029 jedeme krásným údolím za mírného stoupání až k vývěru Těšíkovské kyselky a po trase Těšíkov - Lipina a závodní trati ECCE HOMO sjíždíme do Šternberka.


Co bychom měli vědět ?

Šternberk

Šternberk má zajímavou polohu. Část města leží v rovině Hané a část je rozmístěna na kopcích Nízkého Jeseníku. Výškový rozdíl mezi jednotlivými částmi je i několik set metrů. Nízký Jeseník je zde charakterizován prudkým stoupáním, hlubokými údolími s říčkami.

Je zde mimořádně zachovaná příroda, původní lesní společenstva, pole a louky mají horský charakter. V minulosti zde bylo hlavně německé osídlení.

Domašov u Šternberka - první zmínka v r.1220, obec v roce 1627 vypleněna Dány a vypálena.

Údolí říčky Trusovka - v minulosti lomy na břidlici.

Jívová - první zmínka v r. 1220, městečko na staré obchodní cestě Olomouc - Opava.

Hraničné Petrovice - první zmínka v r. 1353.

Údolí Bystřice - v okolí Petrovického Mlýna slabý vývěr kyselky, v minulosti jímán kysličník uhličitý do lahví.

Domašov nad Bystřicí - ves na říčce Bystřice, první zmínka v r. 1274. Roku 1269 zde došlo ve sporu o dolování k narovnání mezi Zdeslavem ze Šternberka a olomouckým Klášterním Hradiskem listem krále Přemysla Otakara II. V oblasti se těžilo zlato a jiné kovy. Byly zde mlýny a hutě. Syn Zdeslava Albert se nepodvolil a za to na něj byla uvalena církevní klatba.

V půli cesty mezi Jívovou a Véskou po červené turistické značce vpravo, je starý břidlicový lom s umělou jeskyní zvanou Šifrovka.

Vlevo po červené turistické značce a odbočce na modrou je nejvyšší hora oblasti Jedová.

Na silnici směrem do Vésky je Horní a Dolní bouda - stanice pro zápřahy formanských vozů při hlavní cestě do Slezka.

Véska - první zmínka v r. 1375.

Dolany - první zmínka v r. 1235. Zámek s areálem parku, pozdně barokní fara, pivovar, v dnešní době výroba destilátů. V 15. století se zde hojně pěstovala vinná réva.

Bělkovice-Lašťany - první zmínka v r. 1078 - Lašťany, první zmínka v r. 1254 - Bělkovice.

Bohuňovice - první zmínka v r.1078. Vznikly sloučením tří obcí: Bohuňovic, Trusovic a Moravské Loděnice.

Štarnov - obec uváděná od r. 1269. V barokním kostele sv. Mikuláše hodnotné obrazy J. Handkeho, zajímavá akustika.


Co bychom měli vidět?

Malý Rabštejn

Zachovalá příroda Nízkého Jeseníku dává možnost spatřit zajímavé a vzácné živočichy či rostliny. U Domašova u Šternberka v dubových hájích žije roháč obecný a v mokřadových loukách nosorožík kapucínek. Z drobných savců tady žije například plšík lískový, plch velký, netopýr hvízdavý a rozšířen je i hryzec vodní. Ze zajímavých rostlin zde roste mečík střecholistý či kosatec sibiřský. V říčkách žijí pstruzi duhoví. Vzácně lze spatřit i dudka chocholatého nebo volavku popelavou. V lese ojediněle létá jestřáb lesní či výr velký a nad poli hojně káně lesní a poštolka obecná. Na polích a lukách se vzácně vyskytuje křepelka polní.

Za Domašovem u Šternberka je umístěna socha sv. Floriána - kamenosochařská práce z r. 1872.

Vlevo od křižovatky v údolí Trusovického potoka ve vzdálenosti asi 500 m je odkrytý břidlicový lom se stěnou vysokou přes 50 m tzv. "Modré skály".

Na křižovatce cesty v Jívové směrem je sousoší sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana z Boha - kamenická práce z roku 1867.

V kostele sv. Bartoloměje v Jívové jsou vzácné fresky od J. Handkeho.

Při příznivém počasí je možno vidět, na horizontě mezi Jívovou a Hraničnými Petrovicemi, hřeben Hrubého Jeseníku s horou Praděd a televizním vysílačem.

Hraničné Petrovice - východně za obcí sousoší Piety z r.1870. Chov koní.

Domašov nad Bystřicí - na cestě severně směrem na Vésku je umístěn tzv." Černý kříž". Památník postavený v roce 1858 u příležitosti stého výročí prusko- rakouské bitvy u Domašova. Generál Laudon zde přepadl pruský konvoj zásobovacích vozů a tím muselo být ukončeno obléhání Olomouce nepřátelskými vojsky.

Hodnoty Přírodního parku Údolí Bystřice jsou zastoupeny nivou řeky s přilehlými svahy s lesními porosty se strukturou blízkou původním, se společenstvy mokřadních luk a pramenišť s řadou zvláště chráněních druhů rostlin a živočichů.

Jižně od Domašova po toku řeky, po modré turistické značce, je přírodní rezervace "Kamenné proudy". Výrazně vyvinuté balvanové proudy ve svahu hluboce zaříznutého údolí. Nejdelší z deseti proudů je dlouhý 165 metrů.

Dva kilometry za železniční zastávkou Jívová po modré turistické značce, směrem proti proudu řeky Bystřice, jsou cvičné horolezecké skály Malý Rabštýn.

Jívová - vlevo od cesty směrem do Dolan je památný strom: jilm s obvodem kmene 470 cm.

Dolany - v lese na východním okraji jsou zříceniny kartuziánského kláštera založeného v roce 1389. Vzhledem k tomu, že byl oporou husitů, byl olomouckými měšťany z bezpečnostních důvodů v r. 1437 zbořen. Jedno z největších otevřených archeologických nalezišť ve střední Evropě.

Bělkovice - Lašťany - ve vesnici najdeme známé koupaliště. Lašťany: zajímavý pomník obětem první světové války se sochou Jana Žižky.

Bohuňovice - v ulici 6. května u kostela velmi zajímavý pomník Jana Husa,sochařská práce Julia Pelikána a J. L. Urbana z r. 1921.

Bělkovické údolí - hluboký zářez Trusovického potoka. Ve vzdálenosti 5 km od začátku údolí nad kamenolomem jsou zbytky královského ochranného hradu Tepenec. Založil jej markrabě Karel, pozdější král Karel IV.